Zrnko pravdy

Jsou mrazivé Velikonoce roku 2009. Prokurátor Teodor Szacki opustil po milostném románku svou rodinu — manželku a dospívající dceru Helenku — a spolu s ní i pozici uznávaného vyšetřovatele varšavské prokuratury. Čerstvě rozvedený Szacki byl na vlastní žádost přeložen do Sandoměře, malebného městečka v jihovýchodní části Polska, která v minulosti nechvalně proslula antisemitskými pogromy a nesmiřitelnými vztahy mezi polskými a židovskými sousedy. U bývalé synagogy je nalezeno tělo nahé ženy s pořezaným hrdlem. Szacki coby jediný místní prokurátor, který není s rodinou oběti nijak spojen, dostane za úkol vraždu vyšetřit. Přestože doma ve Varšavě byl uznávaným odborníkem a profesionálem, v novém prostředí si takové postavení musí teprve vydobýt. Pro Szackého, který si po pár měsících na maloměstě uvědomuje, že jeho odchod z Varšavy byl osudová chyba, se případ stává šancí, jak skoncovat s pocitem osamělosti a prázdnoty, který ho v novém působišti navzdory milostným dobrodružstvím pronásleduje. Zjišťuje, že i na počátku jednadvacátého století mohou ožívat dávné zločiny a antisemitské stereotypy, obzvláště pak legendy o krvežíznivých Židech a jejich křesťanských obětech. Houževnatý prokurátor se usilovně snaží dopídit „zrnka pravdy“, jež leží ukryto na dně spletitých vztahů mezi obyvateli města…